Kladská kotlina

DÁLE nebo na začátek

Obklopena ze všech stran hlubokými lesy, leží na rozhraní české, moravské a slezské země Kladská kotlina. Tento krásný kousek země vypadá jako zmenšenina Čech. Stačí si představit Kladsko jako Prahu, Kladskou Nisu jako Vltavu a severní část Labe, Stěnavu jako Ohře, Dušnickou Bystřici jako Berounku, Bělou jako Sázavu a Bystřici jako Otavu. Pohoří, která dávají Kladsku přirozené hranice již od pradávna, jsou rovněž vymodelovány tak, aby nám alespoň při pohledu na mapu českou zemi připomínaly. Vždyť Stolové hory jsou jakoby Krušné, Soví jako Krkonoše, Vartecké a Rychlebské jako Orlické, masiv Králického Sněžníku jako Českomoravská vrchovina, Bystřické hory jako Šumava a Kačenčiny hory (Vrchmezí), kde sídlí Krakonošova (Rybrcoulova) vyvolená, jako Český les.
Zdaleka nejvyšší horou kladskou je Králický (někdy Kladský) Sněžník s výškou 1423 metrů, pod nímž se rozkládají systémy krápníkových jeskyní u Klessendorfu a Vlčí vodopád u Wölfelsgrundu (Mezihoří). Druhou nejvyšší horou je zde Vrchmezí (1084 metrů), jehož svahy jsou zvláště z kladské části u vsi Grunvald hojně navštěvovány lyžaři. Jeden z nejkrásnějších koutů Kladska jsou ale asi Stolové hory, zvláště jeho dvě nejvyšší hory Hejšovina (919,2 metrů) a Bor (918,5 metrů), které mají v okolním kraji (zřejmě zejména na české straně) velice symbolickou roli. Obě hory jsou protkány, podobně jako Ostaš u Police nad Metují, rozsáhlými skalními městy, které přitahují turisty z širokého okolí a jsou pro místní obyvatele zdrojem nemalého příjmu. Sláva Hejšoviny se ale rozšířila po Čechách spíše díky Karlu Čapkovi, který sem umístil děj své Doktorské pohádky. Je nutno také připomenout, že přímou součástí těchto Stolových hor jsou Broumovské stěny, známé asi hlavně díky chatě na Hvězdě a neuvěřitelně krásnou Kovářovou roklí. Všechny hory se svažují doprostřed Kladské kotliny, stejně jako se tam stékají všechny řeky a potoky. Uprostřed této kotliny je město Kladsko s mohutnou tvrzí, hrbolatými uličkami, tržišti a kostely. A z tohoto srdce kladské země se již docela široká Nisa dere ven a u Varty rozevírá hory vstříc slezským rovinám.
Naproti Broumovu se rozkládá druhé největší kladské město Nová Ruda, které je přímo na úpatí Sovích hor, táhnoucích se až od Valdenburka (Valbřichu). Ale Kladská kotlina je přece nejvíce proslulá svými lázeňstvím. Nachází se zde dokonce nejstarší lázně dnešního Polska - Landek. Mnohem známější je ale Chudoba, do které se sjíždějí koupěchtiví Češi z celé České republiky a lázenští hosté z celého Polska. Obávám se, že většina českých zájezdů do Kladska skončí svou pouť již na zdejší nové tržnici tři kilometry od přechodu v Bělovsi. Významnými lázněmi jsou rovněž Dušníky a Starý Bor, ve kterých, stejně jako v Chudobě, vyvěrá železitá voda, která je chutí podobná pramenům z Náchodska Idě, Hronouce a Ostré vodě ze Třtic u Studnice. Názvy polských pramenů se však většinou inspirují jmény významných postav polských kulturních dějin.
Z jiných kladských měst bych uvedl zejména Bystřici, jejíž hlavní význam spočívá ve dřevozpracujícím průmyslu (hlavně výroba sirek). Jako výchozí bod pro návštěvu Stolových hor se nabízí nevelké město Hrádek (Radkov) naproti českému Božanovu a trochu i bývalé město Levín, vypadající dnes spíše jako větší vesnice. Oproti Hrádku má však výhodnou polohu: nachází se přímo u mezinárodní Sudetské cesty, spojující západní a východní Evropu přes Náchod. Málokdo se ale v Levíně zastaví. Do Kladska je možné vniknout i přes údolí mezi Bystřickými horami a Sněžníkem, kde leží město Mezilesí, svou velikostí a polohou se podobající českému Meziměstí (hraniční přechod osm kilometrů od Broumova proti proudu Stěnavy). Nyní si vás tedy dovoluji pozvat na nevelký výlet do složité historie tohoto kraje, hluboko vklíněnému do hranic nynější České republiky.