SVĚTOVÉ DĚJINY V DATECH

500 - 1000

500 asi v té době ostrogótský král Theodorich Amal dává vandalskému králi Trasamundovi svou dceru Amalafridu za ženu. S ní přijede do Karthága i vojenská posádka.

501 Krvavé střetnutí hippodromových stran v Cařihradě, tohoto roku při takovém konfliktu umírá na 3000 lidí.

505 asi v té době Theodorich rozšiřuje svůj vliv v Podunají, porazí gepidského krále Trasericha a získá bývalou II. Pannonii se Sirmiem. Porazí přitom i císařské oddíly vedené Sabinianem.

506 Visigótský král Alarich II. vydává Lex Romana Visigothorum, vycházející z Theodosiova zákoníku (Alarichův breviář). Také svolává do Agde všeobecný koncil katolických biskupů

507 Chlodvík na hlavu porazí Alaricha II. u Vouillé. Visigóti jsou nuceni opustit Gallii. nepokoje v Antiochii. Brzy potom se jejich novým králem stane Alarichův syn Gesalich. Jeho nevlastním bratrem je Amalarich, syn Theoderichovi dcery Theodegothy. Jsou odsouzeni vůdci Zelených i Modrých a císař dokonce nabízí svou abdikaci. Lid jej ale nechce ztratit.

508 byzantské lodě plení pobřeží Itálie. Theodorichovo vojsko se objeví na jihu Gallie, zbaví Arelate a Carcassonu burgundsko-franckého obležení a vezme pod kontrolu visigótské království. Burgundi se dostanou do visigótské sféry vlivu. Korunní burgundský princ Sigismund dostane za ženu Theoderichovu dceru Ostrogothu.

511 Theoderich Amal nechá Gesalicha vyhnat z Hispánie, ten nalezne asyl u vandalského Trasamunda, ale i ten je ho nucen vyhostit.

512 Byzantský císař zavádí monofysitskou formu hymnu trishagion, což vyvolá velké nepokoje, bylo žádáno Anastasiovo odstoupení.

513 Do čela nespokojených postaví Vitalianos jako obránce chalkedonské víry proti heretickému vladaři (císaři Anastasiovi). Dostal se až k Cařihradu, ale Anastasios mu slíbil určité ústupky, které ale nesplnil. Vitalianos povstal znovu a i tentokrát se s císařem dohodl. Opět ale shromáždil vojsko, ale při tažení pustošil celé okolí, takže se od něj přízeň lidu začala oddalovat. Nakonec byl poražen vojevůdcem Iustinem, přívržencem chalkedonského vyznání. Po marném pokusu znovu získat moc je Gesalich Theodorichem popraven.Visigótský královský poklad je převezen do Ravenny, z Itálie jsou do Hispánie nasazni úředníci. Papež Symmachus jmenuje Caesaria z Arles vikářem pro Hispánii a celou Gallii.

515 Asi v té době nechá Theodorich do Itálie přivézt Visigóta Eutharicha, jemuž dá za ženu svou dceru Amalasunthu. Theoderich sám syny neměl, proto byl Eutharichpovažován za následníka.

518 umírá císař Anastasios. Vojáci povolávají na jeho místo velitele Justina z Bederiany (dnešní Makedonie), který do Konstantinopole povolává jako spoluvládce svého synovce Petra Flavia Sabatia (Justinián). Ten zahajuje rozhovory s papežem

519 Justinián veřejně odsuzuje monofysitism a přihlásí se k chalkedonskému vyznání

524 během 18 měsíců byl právnickou komisí sestaven Codex Iustinianus

525 Justinián je prohlášen Caesarem

527 1.8. umírá Justinus a jediným vládce východořímské říše se stává Justinián

529 byla zavřena Platónova Akademie

532 povstání Níká!: sedm představitelů Modrých a Zelených bylo odsouzeno k smrti, ale dvěma se podařilo se utéci do chrámu, odtud ale byli vyvlečeni a popraveni. To vyvolalo obecnou nespokojenost nad nejmocnějšími muži státu a dav začal drancovat Konstantinopol (asi třetina města byla spálena včetně baziliky Boží Moudrosti). Lidé provolali císařem Anastasiova synovce Hippatia.Povstání bylo potlačeno (masakr v hippodromu si vyžádal 30 000 obětí) a Hippatios popraven. Téhož roku byl uzavřen věčný mír s Persií.

533 pokus císaře formulovat společné vyznání víry orthodoxní a monofysitické

534 definitivně vydán Corpus Iuris Civilis, složený ze 3 částí: Codex Iustinianus, Digesa, Institutiones. Vojevůdce Belisarios se vypravuje s 300 loďmi a 16 000 námořníky na Sicílii.

542 morová epidemie zasáhla Konstantinopol, počet obyvatel klesl skoro na 1/3.

545 uzavřen pětiletý mír Konstantinopole s Persií

548 28.6. umírá císařovna Theodóra

552 Ostrogótové poraženi Narsésem u Florencie, kde také padne poslední král Totila

554 Narsés opět poráží Ostrogóty a znovuspořádává poměry v Itálii

555 v Itálii vyhlášena pragmatická sankce - obnova stavu před začátkem války, půda byla vrácena původním vlastníkům

558 bulharsko-slovanský vpád do Konstantinopole si vyžádal 80 000 obětí

565 13.3. umírá vojevůdce Belisarios. 11.11. umírá v Konstantinopoli císař Justinián

568 Langobardové se dostávají do severní Itálie a dobývají ji až po Pád

574 v Římě umírá byzantský vojevůdce arménského úvodu Narsés.

581 císařem se stává Maurikios

586 neúspěšné obléhání Soluně Slovany

591 uzavřen mír Byzance s perským velkokrálem Chosroem II.

602 povstání proti císaři, v čele Fókas ze strany Modrých, který se zmocňuje vlády a nechává popravit císaře a jeho rodinu.

610 Hérakleios svrhne Fóku a sám se stává císařem.

613 Peršané dobudou po vítězné bitvě u Antiochie Jeruzalém a  strhnou štít na Golgotě.

622 Císař Hérakleios zahajuje po uzavření míru s Avary tažení proti Peršanům

623 Císař Hérakleios táhne na Kavkaz

626 Konstantinopol obležena Slovany a Avary, zatímco je císař na Kavkaze.

627 Peršané jsou u Ktésifontu poraženi a východní provincie jsou vráceny Říši.

630 Kristův kříž je znovu vztyčen v Jeruzalémě.

683 Karthágo je dobyto Araby

716 Konstantinopol uzavírá spojeneckou smlouvu s bulharským chánem Tervelem.

717 León z národa Isaurů a pán thématu Anatolikon vstupuje do Cařihradu, obleženém Araby, 25. března a je zde prohlášen císařem (León III.). Arabové podnikli generální útok na město, ale díky řeckému ohni byli odraženi a většina jejich armády byla oslabena v kruté zimě

718 Na jaře byli Arabové Byzantinci opět poraženi a navíc se jim do týla postavil bulharský chán Tervel. 15. srpna Arabové s nepořízenou odtáhli.

724 maloasijští hierarchové se přihlašují k obrazoborectví. Obrazoborectví (ikonomachia, ikonoklasmos) bylo inspirované mj.islámem, který zapovídá zobrazovat portréty lidí, aby nebyl z obrazu učiněn idol.

726 Arabové znovu zaútočí na byzantské území, podaří se jim dobýt Kaisareiu. Lev III. vydává právnický sborník Eklogé, který byl revizí předchozího Iustiniánova zákoníku a upravoval některá ustanovení. Snížil například pravomoce otce rodiny, nebo ustanovil složitý systém tělesných trestů, inspirovaných orientálními zvyklosti, jako sekání nosu, ruky atp. Císař Lev III. toho roku také vysloví podporu obrazoboreckému hnutí.

727 Obrazoborecká politika Lva III. vyvolala četné nepokoje v Říši, byla zatýkána přední šlechta, v Řecku byl dokonce jakýsi Kosmas prohlášen proticísařem, ale byl rozdrcen už 18. dubna.

730 17. ledna císař Lev III. vyzval podepsat vyšší šlechtu edikt, zakazující ctění obrazů, což jako jediný odmítl právě patriarcha Germanos, proto byl sesazen a nahrazen Anastasiem.

732 Lev III. oženil svého syna Konstantina s princeznou Chazarů, dávných spojenců říše..

737 Arabové poráží Chazary.

740 Lev III. vytáhne proti Arabům, aby pomstil Chazary, a porazil je u Akroinu.

741 18. června umírá císař Lev III.

747 velká morová rána v Byzanci